Riziko chorob i průměrná délka života se liší i podle toho, ve kterém regionu člověk žije.

ANALÝZA. Socioekonomická situace se čím dál intenzivněji promítá do zdraví obyvatel Česka. Mezi regiony jsou přitom zásadní rozdíly, nejhůř je na tom sever země. Kvůli zdražování a inflaci se ovšem problém prohloubí všude.

Naděje dožití mužů při narození se mezi kraji liší o víc než čtyři roky. Zatímco v Praze dosahuje víc než 77 let, v Ústeckém kraji jen 72 roků.

Karlovarský a Ústecký kraj mají nejvyšší počet nově diagnostikovaných se zhoubným nádorem plic či hrtanu. O polovinu víc než Vysočina.

Propastné rozdíly jsou také u nemocí srdce a cév. Nejčastěji se ischemická choroba srdeční vyskytuje v Karlovarském kraji, na severu Čech a Moravy.

Příkopy dělící českou společnost se zdaleka neprojevují jen v politických preferencích. Data ukazují, že zasahují do mnohem osobnější roviny a ovlivňují doslova životy všech.

Řeč je o jevu známém jako . Ten ukazuje, jak velký vliv mají socioekonomické faktory, životní úroveň či kvalita životního prostředí na výskyt nemocí nebo délku života lidí. V Česku se přitom nyní rozdíly ve zdraví mezi sociálními skupinami dají vystopovat až na úroveň regionů. A i když si stát ve své do roku 2030 vytyčil úkol rozdíly uhlazovat, data ukazují, že se to nedaří.

Zcela jednoduše: lidé žijící v chudších regionech, s vyšší nezaměstnaností, četnějšími exekucemi či nižší úrovní vzdělanosti statisticky častěji trpí onkologickými či kardiovaskulárními onemocněními a dříve umírají.

Pochmurná realita se přitom potvrzuje s každou další várkou dat. Nejnověji to třeba celostátní údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) prezentované minulý týden.

Pokud jde například o naději dožití při narození, jsou na tom stále nejhůře Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. V prvním jmenovaném, který je zároveň na samém chvostu tabulek, je naděje dožití mužů při narození přes 72 let. Je to o víc než čtyři roky méně, než kolik se statisticky dožijí muži z Prahy. Ti mají spolu s muži z Vysočiny a Královéhradeckého kraje naději na dožití nejvyšší. Podobné rozdíly jsou potom patrné i u žen.

Podle Jitky Rychtaříkové z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK leží vysvětlení rozdílů v odlišné střední délce života mimo jiné v úrovni vzdělání. Od ní se odvíjí celá řada dalších faktorů.

„Máte severní Čechy, kde je velký podíl osob s nižším vzděláním. Když je člověk vzdělanější, nemívá vždycky rizikovější povolání, které by nějakým způsobem víc negativně ovlivňovalo jeho zdravotní stav. A také lépe dbá o své zdraví, věnuje se prevenci,“ pro Seznam Zprávy.

Na silný vztah mezi vzděláním a zdravím upozorňují i vědci z Mendelovy univerzity v čele s demografkou Danou Hübelovou, kteří se tématu nerovnosti ve zdraví nedávno věnovali v rozsáhlém …“.

INCLUDEPICTURE "https://d39–a.sdn.cz/d_39/c_img_QP_n/MyEF9/shutterstock–1587113269.jpeg?fl=cro,0,316,6016,3384%7Cres,320,,1%7Cwebp,75" \* MERGEFORMATINET

Podle nich platí, že se vzdělanější osoby dožívají vyššího věku, disponují lepší kvalitou zdraví, mají zodpovědnější a zdravější životní styl a ve větší míře využívají nabídek preventivních programů. „V České republice je vliv vzdělání na uvedené skutečnosti významnější, než je tomu například u působení vzdělání na výši příjmu nebo socioekonomický status,“ .

Projekt mimo jiné potvrdil, že se lidé bez vzdělání nebo se základní školou koncentrují v pohraničních regionech, zatímco nejvyšší podíly vysokoškoláků jsou naopak navázány na velká města a okolí. Ruku v ruce s tím jde kvalita života a jeho délka“…